zprávy

4. mezinárodní bienále INDUSTRIÁLNÍ STOPY 2007

[6/18/2008] O možnostech, smyslu a úskalích │ Praha – Kladno- Liberec - září 2007 │ Bienále Industriální stopy, které Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT uspořádalo poprvé v roce 2001, se v roce rozrostlo do celorepublikové akce s mezinárodní účastí.

Bienále Industriální stopy uspořádali v rámci oslav 300. výročí vzniku ČVUT Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT a Kolegium pro technické památky ČKAIT & ČSSI ve spolupráci s Českým národním komitétem ICOMOS, Akademií múzických umění v Praze, Národním památkovým ústavem a Národním technickým muzeem. Jednotlivé akce byly pořádány ve spolupráci s hlavním městem Praha a statutárními městy Kladno, Liberec a Ostrava a Libereckým krajem. Akci podpořil Visegradský fond. Záštitu nad 4. bienále převzali předseda Senátu České republiky a prezident Hospodářské komory České republiky. Generální partnerem se stala a. s. Vítkovice, partnerem a. s. Metrostav.

/ KONFERENCE

Jádrem a motivem každého Bienále je vždy stejnojmenná odborná konference, jejíž výstupy jsou letos zejména podkladem pro rozvojový projekt MŠMT na podporu složek zakládaného Ústavu historie techniky a průmyslu ČVUT, který VCPD v roce 2007 naplňuje, a byla příležitostí pro výměnu zkušeností s presentací tohoto oboru v Evropě, zejména v Anglii, Německu a zemích Visegrádské čtyřky. Letos nesla konference podtitul Průmyslové dědictví kulturním potenciálem udržitelného rozvoje a tradičně proběhla v jedinečných prostorách Staré kanalizační čistírny v Bubenči, dnes Ekotechnického muzea, jejího moderování se ujal Prof. ing. arch. Petr Urlich z FS ČVUT. Konference zahrnula tři tématické bloky. První z nich byl vymezen pojmy Proměna hodnotových kritérií: kultura, ekonomika a politika. Areály a objekty zaniklého průmyslu jako krystalizační místa urbanizace, udržitelného rozvoje sídel a krajiny a uvedl jej ředitel VCPD PhDr. Benjamin Fragner. Jako první řečník předestřel Sir Neil Cossons, donedávna předseda britské vládní agentury na ochranu památek English Heritage, původ a vývoj zájmu o průmyslové dědictví v Anglii. Dnešní vedoucí sekce průmyslového dědictví English Heritage, Keith Falconer poté ve třetím bloku konference popsal přístup této organizace k ochraně kulturního dědictví britského pivovarnictví a sladovnictví. V rámci prvního bloku konference zazněl také příspěvek Dr. Axela Föhla z Památkového ústavu Severní Porýní-Vestfálsko. Druhý blok konference byl věnován tématu propojení kulturních industriálních cest a jejich integrace v rámci Evropské unie. VCPD ČVUT přispívá k této tématice především projektem on-line Registru průmyslového dědictví, jak připomenul prof. Tomáš Šenberger, který blok uvedl. O smyslu aktivit spjatých s fenoménem industriální turistiky promluvil mimo jiných zástupce organizace ERIH: European Route of Industrial Heritage Dr. Wolfgang Ebert. Za VCPD ČVUT představil jeden z možných přístupů navrhování industriálních cest Mgr. Lukáš Beran. Následujícího dne byl třetí blok konference věnován smyslu a váze institucí - vládních, nevládních, vysokých škol a zájmových skupin, jejich roli a limitům při identifikaci, vyhodnocení a novém využití a prosazení záchrany průmyslového dědictví. Tento blok uvedla za Národní památkový ústav ing. arch. Eva Dvořáková. Doc. PhDr. Josef Štulc, prezident Českého národního komitétu ICOMOS, pak přiblížil praxi v České republice na konkrétních příkladech, stejně tak prezidentka národního komitétu maďarského národního komitétu maďarského, Györgyi Németh Ph. D. V rámci tohoto bloku přednesl zmíněný příspěvek také Keith Falconer. Čtvrtý blok konference s názvem „Průmyslové dědictví jako kontext pro uměleckou intervenci a nový umělecký zážitek“ pojal jeho moderátor PhDr. Miloš Vojtěchovský z Centra audiovizuálních studií AMU jako volný panel, napojený na probíhají umělecké doprovodné akce Bienále – například sochařka Dagmar Šubrtová představila práci kurátorky v  Hornickém skanzenu Mayrau na Kladně, multimediální umělec Dan Senn své projekty, využívající opuštěných průmyslových budov.

/ VÝSTAVY

Před zahájením konference byly v Praze otevřeny dvě výstavy, na jejich přípravě se pracovníci VCPD ČVUT podíleli. Výstava historických fotografií s průmyslovou tématikou ze sbírek Národního technického muzea Tvář průmyslové doby zahrnula díla Františka Fridricha, Jindřicha Eckerta, Rudolfa Brunera-Dvořáka, Otto Bielfeldta, Carla Pietznera, Františka Drtikola a dalších tvůrců. Je doprovozena výpravnou publikací s texty Jana Hozáka a Pavla Scheuflera, která tento materiál zpřístupňuje bádání v oboru dějin techniky a průmyslu.

Výstava Druhý dech průmyslové architektury, rovněž provázená obsáhlým katalogem, pak představovala pedagogický výstup Bienále – na výzvu VCPD ČVUT na ní projekty konverzí průmyslových staveb představili studenti šesti fakult pěti českých vysokých škol - Fakulty architektury a Fakulty stavební ČVUT v Praze, Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze,  Fakulty umění a architektury TU v Liberci, a Fakulty architektury VUT v Brně a Fakulty architektury STU v Bratislavě. Výstava proběhla v syrovém prostředí prav dokončované konverze holešovické Jeřábkovy šunkárny na komplex M-Factory.

/ PROGRAM BIENÁLE

Celý program Bienále ovšem zahrnoval mnohem větší šíři aktivit, které spojovala snaha oživit opomíjené lokality průmyslového dědictví a alespoň dočasně je zpřístupnit veřejnosti. Jejich pořádání se ujalo množství organizací a sdružení, působících v partnerských městech a v Praze. Hosté bienále měli možnost se některých z nich zúčastnit během tří exkurzí, další probíhaly pod hlavičkou Bienále paralelně po delší dobu. Tak například městská část Praha 9 uspořádala v předvečer Bienále koncert v industriálním prostoru Trafačka a do Vysočan také později směřovala jedna z exkurzí po průmyslových stavbách Prahy, která dále pokračovala po zajímavých ukázkách konverzí na území Holešovic, nejprve do prostoru La Fabrika. Pro prostory čistírny odpadních vod připravil zvláštní koncert Komorní orchestr Berg. Poslední tématický blok konference byl pak završen exkurzí na Kladno. Místní divadelní soubory V. A. D. a Lampión zde po celý týden vozily návštěvníky po průmyslových lokalitách, poprvé byl zpřístupněn veřejnosti areál dolu Kübeck. Na naopak již tradičním místě, v hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích, byl slavnostně představen výstup projektu Industriální cesty Českým středozápadem. Celodenní exkurze po Libereckém kraji umožnila navštívit významné industriální stavby regionu a výstavu o vodních dílech na Liberecku, kterou připravilo Severočeské muzeum v Liberci. Na veřejných prostranstvích města probíhala v rámci bienále dalším ročníkem také přehlídka Sculpture forum, pořádaná společností Spacium a  tematizovaná právě motivem industriální stop. Publikace Industriál Libereckého kraje, kterou VCPD k Bienále připravilo, byla oficiálně představena na výtvarně-hudebním happeningu Michala Cimaly v budově někdejší tovární elektrárny barevny Feigl & Widrich v Chrastavě u Liberce. Knihu „pokřtil“ Keith Falconer. Vyvrcholením celého bienále se stala dvoudenní exkurze do Ostravy, uvedená cestou ve vlaku přednáškou doc. PhDr. ing. arch. Miloše Matěje o průmyslovém dědictví města.  Kulturní program bienále v Ostravě koncipovalo sdružení Za Starou Ostravu  a odehrával se na dolech Michal, v petřkovickém museu OKD na dole Anselm, ale také a areálu dolu Alexandr a v budovách vítkovického dolu Hlubina – zde to byl například další ročník festivalu performance Malamut. Po celou dobu trvání Bienále totiž jeho generální partner, a. s. Vítkovice, zpřístupnil tzv. Dolní oblast Vítkovic, aspirující v současné době na zápis na UNESCO World Heritage List

Stránky bienále Industriální stopy