5. mezinárodní bienále Industriální stopy 2009 skončilo
[12/7/2009] O možnostech, smyslu a úskalích - výstavy / performance / koncerty / exkurze / konference - Praha, Kladno, Liberec, Ostrava, Zlín, Žatec, Brno, Plzeň, Jablonec nad Nisou - září-říjen 2009
Během září a října proběhlo 5. mezinárodní bienále Industriální stopy, které uspořádalo
Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT a Kolegium pro technické památky
ČKAIT &
ČSSI ve spolupráci s
Českým národním komitétem ICOMOS,
Národním památkovým ústavem,
Ekotechnickým museem a
British Councilem. Akce se konala pod záštitou ministra kultury České republiky a za finanční podpory Visagrádského fondu. Kromě tradičních hostitelských měst Bienále – Prahy, Ostravy, Kladna a Liberce – se program letošního ročníku rozšířil mimo jiné také do Brna, Jablonce nad Nisou, Plzně, Zlína a Žatce. Výstavy, koncerty, divadelní představení, performance, exkurze, přednášky, workshopy a konference po celou dobu tvořily příznivou atmosféru k setkávání jak odborníků, tak především neustále vzrůstajícímu počtu nadšenců, pro které jsou pozůstatky industriální éry přitažlivým tématem v nejrůznějších polohách.
K vyjasnění i této situace měla přispět dvoudenní mezinárodní konference s letošním leitmotivem Průmyslové dědictví: ve vzduchoprázdnu mezi profesionály a amatéry, která se jako vždy uskutečnila ve Staré kanalisační čistírně v Praze-Bubenči. V úvodním příspěvku ředitel VCPD ČVUT Benjamin Fragner vložil otázku kdo je amatér a kdo profesionál do kontextu dvou výstav, pořádaných v rozmezí posledních deseti let. Zkušenosti s přístupněním, popularizací, záchranou a nového využití průmyslového dědictví ve Velké Británii přiblížili Steve Miller, ředitel Ironibridge Gorge Museum Trust, Bill Ferris, výkonný ředitel Chatham Historic Dockyard a předseda Association of Independent Museums a Martin Stockley z Martin Stockley Associates Manchester. Lars Scharnholz a Sebastian Hettchen z Institut für Neue Industriekultur Cottbus představili školní projekty realizované ve starých továrních budovách. Jan Hozák (Národní technické muzeum), Jiří Suchomel (Fakulta architektury TU v Libereci) a Ivan Rynda (Fakulta humanitních studií UK v Praze) se ve svých sociologicky laděných analýzách zabývali vztahem veřejnosti k (nejen) průmyslovému dědictví. Kulturní akce, pořádané v ostravském industriálním prostředí místním památkovým ústavem a dalšími institucemi či sdruženími, přiblížil Miloš Matěj. Odpolední blok byl věnován ukázkám nového využití industriální architektury ve Skotsku (Diarmaid Lawlor - Architecture+Design Scotland), Francii (Alena Kubová - École Nationale Supérieure d´Architecture de Lyon), Švýcarsku (Jitka Trevisan - Česká zemědělská univerzita v Praze), Polsku (Stanislav Karczmarczyk - Polski Zwiazok Inžynierow i Technikow Budownictwa, Piotr Gerber - Politechnika Wroclawska) a Maďarsku (Csaba Holló). O podpůrných programech pro dobrovolníky a nezaměstnané ve Westfalisches Industriemuseum Dortmund promluvil Norbert Tempel; Jacob Urup Nielsen z British Council Denmark představil projekt Creative Cities, jenž doplňoval odpolední workshop druhého dne konference. Zajímavé ukázky konverzí továrních budov na kulturní centra v Moskvě doprovodili Anna Manyuk a Askar Ramazanov (Flacon Design-zavod Moscow) videoprojekcí.
Druhý den konference byl věnován konkrétním akcím, projektům, metodám a postupům při záchraně průmyslového dědictví. Aktuální otázky ochrany industriálních staveb připomněla Kateřina Bečková (Klub Za starou Prahu). Martin Kardman představil aktivity občanského sdružení Nádraží nedáme!, které rozšířilo do obecného povědomí boj o záchranu cenné nádražní budovy v Ústí nad Orlicí; stejné úsilí v případě císařského pivovaru v Buštěhradě nastínila Daniela Javorčeková z občanského sdružení Buštěhrad sobě. Lukáš Beran z VCPD ČVUT pak uvedl na pravou míru, kolik je vlastně u nás památkově chráněných průmyslových staveb. Dopolední blok zakončil Martin Vonka prezentací aktivit přátel industriálních staveb, pohybujících se kolem vyhledávaného webu fabriky.cz. Projekty usilující o obnovení původních funkcí pozůstatků průmyslové éry představili Jiří Merta (Technické muzeum Brno - pokusné tavby železa ve Staré Huti u Adamova), Jan Šatava (znovuzprovoznění Jindřichohradecké místní dráhy), Pavel Starec (Pivovarské muzeum v Kostelci nad Černými Lesy), Václav Jandáček (rekonstrukce vodních elektráren), Zdeněk Dražil (revitalizace pražské potrubní pošty) a Martin Holota (čistička odpadních vod v Bubenči).
V atraktivních prostorech čistírny probíhaly po celou dobu Bienále rovněž výstavy: Co jsme si zbořili (doprovázená stejnojmennou publikací), která připomněla zaniklé průmyslové stavby a areály v posledních deseti letech, posterová prezentace sdružení a projektů bojujících o záchranu průmyslového dědictví Industriální propojení, fotografické cykly INDUSTRIALife a Uhlí je naše moře, audiovizuální instalace Čistírna jako nástroj - výsledky Letních dílen, pořádaných v čistírně sdružením yo-yo – a další doprovodné akce. Jedna z nich, hudebně-performanční večer Wastesound Shift, však byla novým vedením Ekotechnického musea v den konání zrušena a s pochopením se nesetkala také performance studentů AMU Základy, odehrávající se několik dní přímo vedle čističky. Vnímání a nové vstupy nejmladší generace architektů do struktur průmyslové architektury ukázala prezentace studentských projektů AID (akceptace – intervence – destrukce) v Centru současného umění DOX. Muzeum pražského vodárenství představilo fotografie industriálních a technických staveb na území Prahy 4 – industriál Prahy 3 zase blíže přiblížila exkurze po Žižkově a publikace.
Bohatý program probíhal v Kladně a okolí. Centrem se tradičně stal hornický skanzen na bývalém dole Mayrau, kde se uskutečnila řada koncertů (Rafani/Dekadentfabrik/Bratři v tracku, Martin Janíček a Bruno Písek), výstav (sochy Čestmíra Sušky, Josef Hoffmann - Ornament a moderna), divadelních představení (Wittgensteinové na Kladně), přednášek a workshopů. Proměnám Kladenska v uplynulých třiceti letech bylo věnované Mezinárodní mezioborové sympozium zvukového umění a sociální akustiky. Specifické prostředí areálu bývalé huti Koněv přiblížilo několik exkurzí, vzácnou příležitost dostat se do běžně nepřístupných míst měli návštěvníci na dolech Kübeck v Kladně (divadelní představení Orání sv. Prokopa čertem) a Michael v Brandýsku u Slaného (Michaelské slavnosti). V Ostravě bylo možné zúčastnit se řady exkurzí a komentovaných projížděk, které poskytly pohled na město s bohatou průmyslovou historií z neobvyklých úhlů – podobně koncipovaný byl i program v Liberci a okolních městech, Žatci a Zlíně.
> Média <
