a k t u a l i t y

Festival Fotograf se věnuje i industriálu - Hankeho snímkům Kladna 80. let

[11.10.2011] Jiří Hanke Kladno – 80. léta. Takto je nazvána výstava v pražské Leica Gallery, která až do 13. listopadu nabízí výjimečný cyklus fotografií známého fotografa Jiřího Hankeho. Kromě publikových snímků jsou vystaveny i dosud nezveřejněné dokumentární fotografie. A řada z nich se vztahuje i ke kladenskému industriálu a průmyslovému dědictví jako takovému.

Kladno hraje v díle Jiřího Hankeho (nar. 1944) obdobně zásadní roli jako Ostrava ve fotografiích Viktora Koláře nebo Sovinec a jeho okolí v tvorbě Jindřicha Štreita. V rodném městě Hanke vytvořil řadu známých cyklů, k jakým patří Lidé z Podprůhonu (1974–1989), Pohledy z okna mého bytu (1981–2003)  nebo Podnikatelé (1992–1995) – a také tam už po čtyřiatřicet let organizuje fotografické výstavy v Malé galerii České spořitelny.

Jeho nynější expozice v Leica Gallery Prague zahrnuje jak některé známé fotografie ze zmíněných souborů, tak mnohé  dosud nepublikované snímky. Přes všechny motivické i stylové rozdíly je spojuje jednota místa průmyslového města v blízkosti Prahy, doba vzniku během desetiletí,které začínalo hlubokou totalitou a skončilo návratem svobody, i subjektivní autorský pohled, jenž s jemnou ironií a suchým humorem objevuje ve zdánlivě  banálních situacích a prostředích výmluvné obrazové symboly.

Hanke patří vedle Gustava Aulehly, Viktora Koláře, Bohdana Holomíčka, Jaroslava Kučery či Dany Kyndrové k výrazné skupině autorů bez formálního fotografického vzdělání, kteří rozhodujícím způsobem obohatili českou dokumentární fotografii osmdesátých let. Jejich snímky, vytvářené z vlastní potřeby a často s apriorní rezignací na publikování, jsou daleko otevřenější a autentičtější než cenzurou a autocenzurou svázané záběry oficiálních fotoreportérů.

Zobrazují tragikomičnost husákovské normalizace s pokračující devastací prostředí i lidí, všudypřítomnými ideologickými hesly, prázdnými obchody  a pompézními oslavami komunistických svátků na jedné straně a úlevnými úniky většiny lidí z šedé reality do soukromého světa svých rodin a přátel, na zahrádky, do hospod či na tancovačky na straně druhé. Na Hankeho zrnitých černobílých fotografiích vidíme syrový a přitom mnohdy až překvapivě poetický obraz smutného města bez turistů, v němž se prolíná prostý život starých dělnických rodin s dravějším životním stylem nových generací,  je akcentován kontrast mezi oficiálností a spontánností, a jsou zachyceny přízračné kontrapunkty mezi jásavými hesly a omšelými domy, na nichž tato hesla visela.

Hanke se vyhýbá prvoplánovým vtipům, k jakým by mohly mnohé motivy svádět. Jeho pohled je mnohovrstevnatější a komplexnější, není to sarkastický škleb, ale spíše čechovovský hořký smích skrze slzy, v němž ale nechybí porozumění pro lidské slabosti. Autor není ve svých snímcích jenom vnějším  pozorovatelem tehdejšího života, ale i jeho přímým účastníkem. Ukazuje nám svou vlastní rodinu při oslavách Vánoc, přátele, kteří v Praze nesměli vystavovat, sjíždějící se do Kladna na jím organizované výstavy výtvarníků a fotografů, pohledy z okna vlastního bytu. Hankeho soubor je obrazem konkrétního města osmdesátých let, jak ho svým subjektivním pohledem viděl jeden jeho obyvatel, patřící k výrazným osobnostem českého fotografického dokumentu. Ale je také zobecňujícím obrazem doby, v níž se tak mnoho muselo a tak málo smělo.

Leica Gallery Prague, o. p. s.
Školská 28, 110 00 Praha 1

tel.: 222 211 567

metro: trasa A, B stanice Můstek, trasa B stanice Národní třída
tram č. 3, 9, 14, 24, zastávka Vodičkova

Provozní doba galerie a kavárny

pondělí – pátek 11–21 hodin
sobota – neděle 14–21 hodin